Výzkum egyptské
Západní pouště
Grantová
agentura ČR projekt
č. 404/06/0513 řešený v letech 2006 - 2008
Projekt
výzkumu oázy El-Hajez (2006–2008) - dílčí a závěrečná zpráva - 2006 - 2007 -
2008
a)
Cíle projektu
b)
Časový plán projektu a plánované
výstupy
c)
Koncepce a metody
d)
Předpokládané výsledky a jejich
využití
e)
Společenský význam a závažnost
projektu
f)
Instituce podílející se na
projektu
g)
Tým
S projektem Grantové agentury České republiky č. 404/06/0513 vstupuje český projekt výzkumu Západní pouště do své druhé etapy. Jejím hlavním cílem jsou archeologické výzkumy, epigrafická dokumentace, mapování starověkých karavanních obchodních cest a poznání paleoekologického vývoje v dané oblasti. V závislosti na získaných povoleních k činnosti se bude i nadále zajišťovat vedle archeobotanického rovněž antropologické a paleogenetické vyhodnocení získaných vzorků – v případě antropologických závěrů se již nyní ukazuje, že naše prameny podstatně doplňují obraz pohybu etnik v severovýchodní Africe v době pravěku a starověku. Na základě poznatků získaných v rámci předchozího i během stávajícího projektu se dále předpokládá uskutečnění rekonstrukce přírodního prostředí El-Hajezu v době starověku.
Časový plán projektu a plánované výstupy
V roce 2006 bude hlavním cílem dokončení detailní archeologické mapy oblasti El-Hajez
s hlavními lokalitami a dále s popisem jejich charakteru, archeologického
potenciálu, stavu uchování, struktury a vztahu těchto památek ke starověké
krajině. Tyto aktivity bude provázet zahájení archeologického výzkumu na nově
objevené lokalitě Bír el-Šovíš, která osídlenou plochou 20 ha s mnoha pohřebišti
a dílenskými sektory představuje unikátní historický pramen k dějinám oblasti.
Dále bude provedena paleobotanická analýza oblasti.
V roce 2007 budou pokračovat archeologické výzkumy, společně s průzkumem
starověkých karavanních cest spojujících oázu El-Hajez s oázami Ain Della a Síva,
nilským údolím a africkým vnitrozemím.
V roce 2008 proběhne vědecké zhodnocení získané pramenné základny, bude
připravena monografie a zorganizována malá konference ke zkoumanému tématu.
Za hlavní výstupy projektu jsme si stanovili vypracování detailní mapy lokality
pro vědecké účely, která bude poskytnuta i našim egyptským partnerům. Tato mapa
by měla umožnit lepší ochranu památek v oblasti a napomoci kontrolovanému
rozvoji turistického ruchu. V průběhu projektu počítáme s kontinuální prezentací
postupu prací na internetu – již nyní je postup prací v Západní poušti
prezentován na http://egyptologie.ff.cuni.cz/hajez/hajez.html – a spolupráci s
médii. Projekt českého výzkumu egyptské Západní pouště od svého počátku v roce
2003 poutal velkou pozornost médií – kromě novin a časopisů též rozhlasu a
televize. Užší spolupráce byla navázána především s časopisem National
Geographic Česká Republika, jenž vydal podrobnější článek věnovaný práci českého
týmu v oáze El-Hajez (září 2004) a projekt soustavně sledoval.
V době ukončení projektu vznikne publikace přibližující hlavní výsledky tohoto
projektu a v rámci dostupných prostředků bychom rádi připravili dokumentární
film zachycující výsledky práce našeho týmu v oáze El-Hajez i pozvolna
zanikající svět Západní pouště.
Koncepce projektu
je přísně multidisciplinární a i nadále se počítá s využitím nejmodernějších
technologií včetně satelitního mapování a snímkování, prostorové analýzy
získaných dat aj. Tento přístup se již osvědčil v přecházejících sezónách. Vedle
interních databází shromažďujících mj. poznatky získané během předchozích
expedic se při mapování a průzkumu oblasti používají následující mapové
podklady:
- Mapa Egypta 1:500 000 Sheet 4, Baharia Oasis,
- Mapa Egypta 1: 250 000, Sheet 4-D, Baharia Oasis,
- General Geological Map 1: 2 000 000.
V průběhu mapovacích prací se sledují v první řadě archeologické objekty.
Součástí dosavadního mapování byla sídliště a pokud možno i jejich struktura,
pohřebiště, významné hrobky a doprovodné zavlažovací zařízení a zemědělské
plochy (v těchto případech šlo zejména o stará pole, zahrady a zavlažovací
systémy, tzv. manaváry). Vedle vlastních archeologických objektů se však mapují
i tzv. doplňující prvky, které jsou nezbytné pro doplnění topografie kulturní
krajiny. Jedná se o tzv. základní topografické objekty: hlavní cesty spojující
lokality a osídlení (včetně pouštních pist), současné osídlení a hranice
vegetace, vodní plochy, studny a úpatí a vrcholky kopců, pokud by se vztahovaly
k archeologickému plánu. Ve většině případů je zřejmé, že tyto prvky hrají
prvořadou roli v porozumění a interpretaci zaniklých sídlišť, pohřebišť a ploch
určených k zemědělské produkci. Není zřejmě náhodou, že například většina
osídlení z Římské doby se vyskytovala v oblastech obydlených i v současné době.
Mapování objektů viditelných na povrchu se provádí během průzkumu terénu.
Všechny viditelné památky se zaměřují přístrojem GPS GeoExplorer 3 Trimble.
Databáze z těchto měření se následně zpracovávají programem GPS Pathfinder
Office 2.7. V další etapě analýzy se data importují do programu Arc GIS 8.2.
Tento software umožňuje kombinaci grafických výstupů, tzv. atributů, a
fotografické databáze a vytváří topografický layout. V kombinaci se satelitními
podklady tak postupně vzniká velmi detailní rekonstrukce historie lidských
aktivit na zkoumaném území.
V průběhu řešení stávajícího projektu se zaměříme na následující úkoly a okruhy:
I. Venkovské osídlení a jeho struktura. Poznání charakteru, velikosti a
struktury venkovských usedlostí. Typy dochovaných objektů (lisovny, skladiště
plodin), charakter a zavlažování polí (dochované půdorysy), napojení na systém
manavárů.
II. Sídlištní aglomerace. Rozlehlá centra se zemědělským zázemím – např. Bír
Šovíš. Průzkum této lokality přinese zjištění týkající se především keramické
produkce – centra zásobovala okolní venkovské usedlosti. Prospekce dokládá také
produkci stavebního materiálu (okrsky na pálení vápna).
III. Průzkum správního centra oázy. Průzkum tzv. paláce El-Ríz (rozlehlá
skladiště s transportními amforami, lisovny) – poznání vztahů mezi okolními
usedlostmi a vzdálenějšími oblastmi.
IV. Fortifikační systém v oáze. V rámci projektu bude věnována pozornost poznání
systému opevnění, které známe z okolních oáz (např. oáza Charga; pevnosti a
strážní věže z nepálených cihel Ed-Deir, Ain Umm Dabadib).
V. Vztah centra a periferie. Posouzení vztahů a kontaktů mezi severním centrem
oázy Baharíja v okolí Bavíti a oázou El-Hajez.
VI. Systém komunikací, kontakty s okolními oázami a Nilem. V této části projektu
dojde na základě terénní a dálkové prospekce k pravděpodobnému vymezení směru
karavanních stezek; identifikace případných lokalit v okolí stezek.
nahoru
Předpokládané výsledky a jejich využití
Mezi hlavní cíle projektu patří analýza zkoumané oblasti společně s
archeologickými výzkumy vybraných objektů a jejich záchranou. Budou získány
zcela nové prameny k poznání pravěku východní Sahary i k dějinám starého Egypta.
Zkušenosti ze zkoumání starověkých technologií a způsobů využití limitovaných
vodních zdrojů mohou představovat využitelné zkušenosti v dnešní době, a to
zejména v oblastech s obdobnými podnebnými podmínkami. Velmi zajímavé by mohly
být výpočty stanovující množství dostupné vody a úživnost oblasti v závislosti
na zvolených technologiích pro hospodaření s vodou.
Společenský význam a závažnost projektu
Český projekt výzkumu Západní pouště je koncipován tak, aby přispěl nejen ke
shromáždění nových archeologických a historických pramenů, ale i k dokumentaci a
záchraně nenávratně mizejících památek minulosti severovýchodní Afriky. V
posledních deseti letech se ukazuje, že severovýchodní Afrika, a především
oblast dnešní Západní pouště, byly místy primární neolitizace a domestikace
dobytka. Doklady osídlení a lidské činnosti v celém prostoru jsou podstatně
starší, než se doposud předpokládalo, a nové objevy tak nastolují zcela nové
otázky k poznání tak zásadní etapy vývoje lidstva, jakou byl proces neolitizace.
Instituce podílející se na projektu
V rámci multidisciplinární spolupráce se projektu kromě Českého
egyptologického ústavu, pracoviště Filosofické fakulty UK v Praze, účastní také
Ústav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy,
Archeologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. v Praze a Laboratoř
geoinformatiky Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Český
egyptologický ústav navíc dlouhodobě spolupracuje s partnerskými institucemi v
Egyptě, zejména pak s Nejvyšší radou pro památky Egypta při ministerstvu kultury
Arabské republiky Egypt (Egyptská památková organizace v Káhiře a Bawitti). S
tímto základním partnerem koordinuje svou činnost tak, aby vynaložené úsilí
směřovalo do oblastí výzkumu, které i v Egyptě patří mezi prioritní.
Odborné složení řešitelského týmu je navrhováno tak, aby zajistilo co nejdiversifikovanější přístup k řešení dané problematiky: jsou v něm zastoupení archeolog, egyptologové, paleolitik, klasický archeolog, antropolog, geoinformatik a paleoklimatolog.
vedoucí expedice, egyptolog
Český egyptologický ústav FF UK v Praze
e-mail:
miroslav.barta@ff.cuni.cz_
Ing.
Vladimír Brůna
geodet a geoinformatik
Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
e-mail: bruna@geolab.cz_
Mgr.
Martin Tomášek, PhD.
archeolog
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.
e-mail:
tomasek@arup.cas.cz_
Prof.
PhDr. Jiří A. Svoboda, DrSc.
paleolitik, archeolog
Archeologický ústav AV ČR v Brně, v.v.i.
Středisko pro paleolit a paleoetnologii
e-mail:
svoboda@iabrno.cz_
PhDr.
Jiří Musil, PhD.
klasický archeolog
Ústav pro klasickou archeologii FF UK v Praze
e-mail: jiri.musil@ff.cuni.cz_
Mgr. Petr
Pokorný, PhD.
paleoekolog
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.
e-mail: pokorny@arup.cas.cz_
Mgr. Martina
Žaloudková
antropolog
Katedra antropologie a genetiky člověka, PřF UK v Praze
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.
e-mail:
zaloudkova@arup.cas.cz_
studenti
Lenka
Suková - účast v roce 2006
studentka oboru egyptologie – klasické archeologie na FF UK v Praze
Český egyptologický ústav FF UK v Praze
e-mail:
sukova.lenka@gmail.com_
e-mail:
lenka.sukova@ff.cuni.cz_
Marek Dospěl - účast
v roce 2007
student oboru egyptologie – klasické archeologie na FF UK v Praze
Český egyptologický ústav FF UK v Praze
e-mail:
mjd@centrum.cz_